Tři králové
Historie koledy
podle článku H. Šikutové, která čerpala z knihy Aleny Vondruškové České zvyky a obyčeje
Tříkrálová koleda má dlouhou tradici. Původně ji vykonával kantor se svými žáky, později kněz s ministranty a někdy i s kostelníkem. Přišli do domu, modlili se a zpívali, vykuřovali kadidlem a kropili svěcenou vodou, kterou den předem spolu s křídou posvětili. Na dveře nebo silný dřevěný rám nad nimi napsali písmena K+M+B a letopočet. Tato obchůzka měla slavnostní ráz a jejím smyslem bylo požehnat všem navštíveným domům i lidem, kteří v nich bydleli, a uchránit je tak od neštěstí, nemocí a podobných nepříjemností. Děti se jako koledníci začaly na venkově objevovat o něco později, nakonec to byly převážně děti z nejchudších rodin. Jejich masky byly jednoduché a tvořily je většinou dlouhé bílé košile přepásané provazem, červeným šátkem nebo šerpou. Na hlavách měly papírové koruny zdobené malůvkami a zlatým nebo stříbrným papírem či staniolem, vousy z koudele nebo vaty...
Dnes tříkrálová koleda na mnoha místech podivuhodně ožívá. Dnešní koledníci mívají skvostné a dokonalé kostýmy, hodné královských rouch. Kromě chlapců se v nich občas objevují i dívky. Tříkrálové obchůzky s tradičními koledami pořádají každoročně i mnohé folklorní soubory. Svátek Tří králů svádí i k pořádání mnoha kulturních nebo sportovních akcí. Konají se tříkrálové pochody či běhy, zakončené koledami. Nejrozšířenější je dnes charitativní Tříkrálová sbírka, organizovaná Charitou České republiky.
Jména tří králů Caspar (Kašpar), Melichar a Baltazar se poprvé objevila v 8. století, ale až ve 12. století se všeobecně rozšířila. Počáteční písmena C+M+B (u nás se užívá i K+M+B) se po celá staletí psala spolu s příslušným rokem svěcenou křídou na dveře. Podle badatelů písmena mohou znamenat zkratku starého požehnání Christis mansionem benedicat, česky Kristus nechť požehná tento příbytek.